E-books – současný stav a výhledy

1085

Elektronické knihy, pro něž se všeobecně vžila zkratka e-books, jsou jak velmi dynamicky se rozvíjejícím oborem s nadějnými zisky, tak i pravým “pohřebištěm” iluzí.

 

Oba dva pohledy, jakkoliv jsou vyhrocené a existuje mezi nimi více poloh, mají svou váhu. Trh elektronických knih je totiž velmi široký, své zájmy na něm mají autoři, vydavatelé a dodavatelé obsahu (což je novodobý, zejména dobou Internetu indukovaný pojem), tvůrci software pro práci s elektronickými knihami, i v neposlední řadě výrobci a prodejci elektronických zařízení pro prohlížení elektronických knih. Na jedné straně tak lze fenomén e-books zkoumat z hlediska softwarových a hardwarových technologií, používaných pro tvorbu, distribuci, zabezpečení a prohlížení (obecně využívání) elektronických knih, na druhé straně si můžeme všímat obchodní a marketingové stránky věci, a také trendů, které pro každou ze zúčastněných stran přináší.

 

Přestože vlastních formátů může být více, nejčastěji jsou současné elektronické knihy vytvářeny a distribuovány ve formátu PDF a ve formátu vhodném pro Microsoft Reader. Je dobré si uvědomit, že způsobů uložení a elektronického předání publikace je mnoho, a v současnosti neexistuje žádná obecně závazná norma, která by definovala, co e-book je, a co již není. Přesto se v praxi tento pojem postupem času vymezuje a zpřesňuje. Obvykle tak dnes označujeme soubor (publikaci, knihu v elektronické podobě), který je schopen doručení (nejlépe bez zvláštních úprav) na více typů čtecích zařízení (zatím bez bližší specifikace) a který lze podle potřeby chránit z hlediska autorských práv – a to oba systémy splňují. E-books můžeme získat od autora, případně vydavatelství nebo distributora (existuje stále se rozšiřující nabídka internetových serverů, prodávajících e-books), a to zdarma nebo za úplatu.

Pro srovnání a ujasnění – oproti tomu lze poměrně snadno na Internetu nalézt servery, ze kterých je možné bez omezení stahovat knihy ve formátu MS Word (někdy i v čistě textovém formátu) – výjimkou nejsou ani stránky s knihami v češtině. Samotné soubory obvykle vznikají skenováním a načtením skenů do OCR software. Je zřejmé, že takový způsob šíření autorským právem chráněných dokumentů nebývá legální, na oficiálních prodejních stránkách podobná díla nenajdeme a s označením „e-book“ raději šetříme.

Poznamenejme, že výše uvedené řádky nemají znamenat, že by soubor v textovém tvaru musel být nutně „pirátským“ produktem. Jen těžko ale může hrát roli e-books, neboť jej prakticky nelze zabezpečit proti neoprávněnému prohlížení.

 

Zařízení pro prohlížení e-books

Pokud jsme se zmínili o pohřebišti nadějí, je to právě oblast hardware pro prohlížení a práci s elektronickými knihami, kde lze za poslední rok či dva pozorovat nejvyšší úmrtnost. Ještě před nedávnem bylo možné narazit na možná desítky produktů mnoha výrobců, kteří se všichni nechali unést koncepcí samostatného readeru, jak jsme ji viděli třeba u svého času velmi populární společnosti Gemstar. Prakticky ve všech případech šlo o příbuzná zařízení, jejichž centrálním prvkem byl větší, zhruba pěti- až devítipalcový monochromatický nebo barevný displej, často dotykový. Tyto „elektronické“ knihy byly po technické stránce obvykle vybaveny modemem a portem pro připojení do Ethernetu. Vestavěný software byl většinou zaměřen poměrně jednoúčelově, to je zejména na práci se staženou knihou (čtení, elektronické záložky, zvýraznění, někdy sdílení s dalším uživatelem apod.).

Stačí zadat jednoduchý dotaz do internetového vyhledávače, a hned zjistíme, jaká je současná situace. Linky na adresy výrobců a jejich produktů přetrvávají na řadě na e-books zaměřených portálů, stejně jako zůstávají v nabídce vyhledávačů, většina jich ale míří do prázdna nebo na stránky, oznamující přerušení činnosti a stažení výrobků z nabídky.


Zástupce kategorie Tablet PC (výrobce HP)

Co bylo příčinou tak rozsáhlého a tak rychlého ústupu dedikovaných čteček ze slávy? Zdá se, že můžeme najít dva hlavní směry, jež hardwarovým readerům přivodily těžké újmy.

Za prvé si nelze nevšimnout, že u lidí neklesá obliba „klasických“ postupů při práci s elektronickou knihou. To znamená, že si stažené knihy, bez ohledu na datový formát, prohlížejí na svém počítači, nebo dokonce individuálně tisknou – a to je krok, který jde přímo proti ideálu všech „nepapírových“ prohlížecích zařízení. Navíc je třeba vzít do úvahy i cenové a kvalitativní hledisko. Výkon, stejně jako výbava, cenově dostupných počítačů rychle stoupá, displeje přenosných počítačů jsou řádově kvalitnější, než byly před dvěma lety, ceny přitom výrazně klesají – to je vývoj, který tlačí ceny samostatných čtecích zařízení hluboko pod hranici rentability (později se zastavíme ještě u softwarového hlediska). Za jednu z mála výjimek v tomto trendu lze (zatím) považovat korejskou firmu Hiebook (www.hiebook.com, nárazově funguje jen korejská verze) – jejich reader ovšem zdaleka není jen jednoúčelovým čtecím zařízením, neboť v sobě slučuje funkce mimo jiné výkonného PDA, zvukového záznamníku nebo přehrávače MP3 souborů.

 

Hiebook shodou okolností navozuje druhý hlavní konkurenční proud – a tím je akcelerovaný rozmach původně z pohledu e-books poměrně nevýznamných zařízení, zejména Tablet PC, Pocket PC, a v poslední době i Smartphones (specifická kategorie, kombinující svými funkcemi výkonné PDA, mobilní telefon a částečně i Pocket PC). Všechna uvedená zařízení jsou přitom, ve větší či menší míře, ve skutečnosti počítačem, jak lze ukázat na typických konfiguracích:

 

Tablet PC: barevný dotykový 10,4“ displej s rozlišením 1 024 x 768 bodů, 16 miliónů barev, procesor Intel Pentium 1,0 GHz, paměť 256 MB (dále rozšiřitelná), modem, expanzní karty, operační systém Microsoft Windows XP Tablet PC Edition, výkonná grafická karta a pevný disk (30 GB i více), cena cca 45 000 Kč

 

Pocket PC: barevný dotykový 3,8“ displej o rozlišení 240 x 320 bodů, 65 536 barev, procesor Intel na frekvenci 400 MHz, paměť 64 MB, Bluetooth, expanzní karty PCMCIA, operační systém Microsoft Windows for Pocket PC, cena cca 14 000 Kč

 

Smartphone: barevný displej o rozlišení 160 x 160 pixelů, 65 536 barev, procesor ARM na frekvenci 144 MHz, paměť 32 MB, paměťové karty, operační systém PalmOS, jednoduchý digitální fotoaparát, cena cca 11 000 Kč

 

Poznámka: konfigurace jsou zkrácené a jen orientační, ceny byly získány přepočtem z dolarů na koruny u zahraničního vzorku.

 

I když žádný z těchto přístrojů nebyl konstruován a priori pro práci s elektronickou knihou, což se u většiny z nich odráží v menším komfortu zejména při čtení textů, jejich nezměrnou výhodou je masivní rozšíření. Počty uživatelů „chytrých“ mobilních telefonů i Pocket PC jsou o mnoho řádů vyšší, než kdy vůbec byly počty majitelů specializovaných readerů, a to v podstatě otočilo směr vývoje. Namísto toho, aby se přístroje primárně přizpůsobovaly elektronickým knihám (i když nástup velkoplošných displejů se stále vyšším rozlišením a více barvami je přesně ve shodě s potřebou čtenářů e-books), přizpůsobuje se elektronická kniha. Ještě lépe řečeno, dodavatelé veškerého elektronického obsahu mají doslova životní zájem doručit své zboží (zprávy, ekonomické novinky, zábava) na pokud možno všechny mobilní platformy, a výrobci mobilních zařízení mají zase zájem na tom, aby tyto přístroje byly schopny multimediální obsah přijmout. Čtenář si možná vzpomene na nedávný rozhovor s P. Engrobem, kde byl jasně deklarován důraz, jaký vedoucí společnosti kladou na mobilní platformy a publikování nezávislé na platformě. To vše je komerční tlak, jaký výrobci dedikovaných readerů nikdy ani vzdáleně nebyli schopni vyvodit – a zdá se, že elektronické knihy se na této vlně zájmu o mobilní obsah úspěšně svezou.

 

Nebylo by ovšem spravedlivé, kdybychom se v rámci hardwarového bloku nezmínili o technologii, která je natolik výjimečná a natolik odlišná od běžných pokusů o konstrukci elektronické knihy, že se sice začíná komerčně po letech prosazovat až nyní, zřejmě nikdo jí ale pomalý vývoj nahlas nevytýká. Jde o technologii tzv. elektronického inkoustu (Electronic ink) společnosti E-ink.

Samotný technický princip je dnes již zřejmě všeobecně znám. Ve zjednodušení můžeme říci, že elektronický inkoust je speciální materiál, skládající se z kapslí, obsahujících miniaturní částice, pohybující se v kapalném médiu. Uvnitř kapsle se nacházejí celkem dva druhy částic, jež se navzájem liší barvou (bílé a černé) a elektrickým nábojem. Při výrobě displeje je elektronický inkoust umístěn mezi dvě soustavy elektrody. Změnou polarity napětí, přivedeného na souřadnou síť elektrod, lze částice v kapslích přeskupit, takže se jednotlivé mikroskopické body jeví vnějšímu pozorovateli jako bílé nebo černé. Obraz je sice jen černobílý, na druhou stranu je poměrně kvalitní, dobře čitelný, a je vzhledem podobný tisku na papíru. Takto vytvořený displej je v běžném pojetí téměř nerozbitný, má minimální spotřebu energie, je ohebný a lze jím pokrýt prakticky jakýkoliv materiál.

Jak jsme řekli, elektronický inkoust byl dlouhou dobu zejména ve stádiu výzkumu. Nyní je ale jeho širší využití v běžné praxi možná otázkou krátké doby, protože jen před několika týdny společnost Philips oznámila, že je schopna na komerční bázi vyrábět a dodávat velmi tenké velkoplošné ohebné displeje, využívající právě technologii E-ink. První vyráběné série by měly dosahovat úhlopříčky necelých 13 cm (5 palců) a rozlišení 85 dpi; netradiční je ovšem poslední parametr – poloměr ohybu činí 2 cm. Je zřejmé, že takové displeje mají co do velikosti ještě hodně co dohánět, nicméně to samé bylo před jen několika málo roky možné říci i o LCD panelech. Může se stát, že první reálné elektronické plakáty, vývěsky nebo novinové listy jsou za dveřmi. Mohou uspět, pokud se ovšem jejich tvůrci poučí z osudu readerů a nabídnou skutečně užitečné a atraktivní aplikace.

 

 

Software pro prohlížení e-books

Jestliže jsme řekli, že trh s elektronickými knihami opustil specializované čtecí přístroje ve prospěch běžných osobních počítačů a moderních mobilních zařízení, mají na tom – ruku v ruce s technickými důvody – významnou zásluhu softwarové produkty, které uvedené skupiny zařízení podporují. A navzdory potenciálně velké konkurenci jde v případě legálně šířených elektronických knih ve skutečnosti jen o dva produkty, či přesněji o dvě produktové rodiny: Acrobat Reader společnosti Adobe a Microsoft Reader společnosti Microsoft. Mluvíme teď v prvé řadě o publikacích, šířených komerčně, o elektronické analogii distribuce tištěných knih. Nekomerční publikace jsou často distribuovány i v podobě čistého textu nebo wordovského dokumentu (i za cenu výše uvedeného rizika porušení autorských práv).

 

Adobe Reader a PDF soubory

PDF je bezpochyby jedním z formátů, v nichž jsou elektronické knihy distribuovány nejčastěji (Adobe dodává navíc speciální serverovou aplikaci pro distribuci e-books, ta ovšem dnes není předmětem našeho zájmu). Zatímco dříve existoval samostatný software pro prohlížení PDF e-books, od šesté verze Acrobatu je vše jinak a novou verzi Adobe eBook Reader (AeBR) byste na stránkách společnosti Adobe hledali marně – běžné PDF soubory i e-books nyní čte týž program, Adobe Reader 6. Původní program je možné používat i nadále, nebudou ale dostupné některé novinky šesté verze, například přehrávání e-books do mobilních přístrojů s operačním systémem PalmOS (Pocket PC není podporováno). Naopak, starší e-books je možné převést do podoby, čitelné v nové verzi; na stránkách společnosti Adobe je k dispozici příslušná převodní aplikace. Pokud to není autorem nebo vydavatelem zakázáno a technika prohlížeče to umožní, mohou být e-books v PDF programem předčítány (pro osoby se zrakovým handicapem). Adobe Reader (jakož i další produkty rodiny Adobe Acrobat) využívá speciální technologii vyhlazování písma CoolType, určenou pro snazší čtení na obrazovkách.

Ochrana autorských práv je zajištěna prostřednictvím Adobe DRM systému (DRM, Digital Rights Manager). Základním prvkem ochrany je aktivace zařízení, to znamená počítače nebo handheldu s PalmOS. Pro úspěšnou aktivaci musí být systém schopen identifikovat konkrétního uživatele – k tomu účelu slouží buď Adobe ID, nebo Microsoft Passport (obojí lze získat registrací na příslušných stránkách). Aktivace zařízení pak znamená, že dojde ke spárování konkrétního počítače nebo handheldu a dané identity (uživatele). Každý uživatel může mít přirozeně více takových identit, chráněné soubory ovšem mezi identitami nelze sdílet (jinak řečeno, jeden majitel více identit si musí pro každou identitu soubor koupit znovu). Zakoupený soubor lze použít vždy na jednom zařízení dané kategorie, to znamená, že uživatel má možnost zkopírovat si legálně svou e-book z počítače na handheld. Adobe podle svých slov zkoumá variantu umožnit uživateli čtení souboru na více zařízeních stejné kategorie.

Ochrana práv systémem Adobe DRM není identická s běžným uzamykáním PDF souborů. Adobe DRM dokáže spravovat způsob využití a případně distribuce autorským právem chráněných dokumentů, to běžné šifrování přirozeně neumí. Šifrování na druhé straně poskytuje bezpečnější ochranu, proto se DRM nehodí na ochranu skutečně tajných dokumentů.

 

Microsoft Reader

Rovněž Microsoft Reader je program, speciálně navržený pro čtení elektronických knih. Používá vlastní formát, který lze mimo jiné snadno vytvářet přímo z editoru MS Word (prostřednictvím externího doplňku); stejně tak existují i Xtensions do programu QuarkXPress. Na stránkách společnosti je ke stažení řada dalších doplňků pro tvorbu e-books, včetně dokumentů se specifikacemi, vhodnými i pro vývojáře.

Microsoft Reader podporuje hlasové předčítání a zavádí rovněž vlastní technologii lépe čitelného obrazovkového písma ClearType, odvozenou (ve zjednodušení) z vyhlazování (antialiasingu) písem. Kromě stolních počítačů a laptopů je možné Microsoft Reader (pochopitelně v odpovídající verzi) použít i v zařízeních Pocket PC a Tablet PC (naopak jsou vynechány handheldy s PalmOS).

Použitý způsob ochrany autorských práv je v řadě příznaků podobný výše uvedenému systému Adobe. Liší se ale v tom, že dovoluje jednomu uživateli provést až osm aktivací bez ohledu na kategorii zařízení (a nevyužívá Adobe ID). Nepříjemné je, že aktivace nepřežije přeinstalaci operačního systému. Již jednou aktivovaný počítač je potom nutné aktivovat znovu, a i opakovaná aktivace se přitom odečítá stejně jako původní.

 

Po několika letech určitého váhání se elektronické knihy stávají oborem, atraktivním jak pro zákazníky, čtenáře, tak i pro autory a zprostředkovatele – vydavatelství a internetové prodejny. I když se na vlně zájmu vezou některé očividně pochybné projekty, vydávající za kvalitní e-books i obyčejný brak, přibývá rovněž špičkových projektů, jako jsou na Internetu umístěné knihovny, obsahující desítky tisíc titulů. V neposlední řadě je možnost distribuce e-books stále zajímavější i pro výrobce počítačů a mobilních zařízení, a to by konečně mohl být rozhodující impuls (pokud nebudeme přihlížet k nutnosti usnadnit placení na Internetu) k průniku e-books mezi nejširší vrstvy uživatelů.

 

Pro Svět tisku připravil Kamil Třešňák