Grafické papíry – statistické údaje za rok 2015

1131

Z hlediska souhrnných statistik za rok 2015 lze konstatovat, že v průmyslu papíru a celulózy došlo díky novým investicím k částečnému zlepšení produkčních ukazatelů hlavně v případě výroby některých druhů obalových papírů. Celkové dovozy papírů a lepenek, zahrnující i většinu grafických (tiskových) papírů, jsou však téměř dvojnásobné oproti celé výrobě v ČR a vykazují ve sledovaném období meziroční vzestup o 7 %.

Celková výroba papíru a lepenky vykázala vloni proti roku 2014 opět vzestup celkem o zhruba 5 %. Zvýšila se produkce ve všech sledovaných druzích, ve hmotnostních jednotkách pak nejvíce u obalových a balicích papírů (včetně surovin na vlnité lepenky), která je u nás rozhodující, a to o 31 253 t. Největší podíl na tomto vzestupu má náběh výroby bílých strojně hlazených obalových a pytlových papírů určených k vícebarevném potisku na PS 7 v Mondi Štětí a také obnovení produkce na třech papírenských strojích v JIP Papírny Větřní.

Výroba grafických papírů po výraznějším poklesu o 4 % v roce 2014 vloni stoupla o 7 %, ale jedná se jenom o 4 072 tun. Nic to také nemění na nutnosti pokrývání tuzemské spotřeby dovozem.

Vzestup o 2 % statistika vykazuje i u hygienických (tissue) papírů, kde je však celková produkce malá a jedná se pouze o 125 t.

 

Export, import a spotřeba

Celkové porovnání výsledků vývozu, dovozu a spotřeby uplynulého roku 2015 s předcházejícími lety ve hmotných jednotkách je v Tab. 1. K tomu uvádíme, že spotřeba je definována následujícím vztahem:

Spotřeba = výroba – export + import (kromě sběrového papíru, kde je spotřeba hlášena výrobci).

Export papírů a lepenek zaznamenal v roce 2014 oproti roku 2013 celkově zvýšení o 11 %. Poklesl pouze vývoz tissue papírů, ale i v této položce je většina tuzemské potřeby kryta dovozem. Největší zvýšení exportu je u ostatních papírů a lepenek a celkově je export o téměř 33 tis. tun vyšší, než celá tuzemská produkce (jde tedy ve významné míře i o reexporty).

 






































Tab. 1 – Výroba, export, import a spotřeba papíru v ČR celkem (v tis. tun)


Rok 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Výroba ČR 769 736 784 623 704 740
Export 694 683 709 628 695 773
Dovoz 1 268 1 239 1 215 1 329 1 346 1 444
Spotřeba 1 343 1 292 1 290 1 324 1 355 1 411

 

Celkové dovozy papírů a lepenek vykazují ve sledovaném období meziroční vzestup o 7 % a jsou téměř dvojnásobné než celá výroba v ČR.

V roce 2015 se projevilo take celkové zvýšení spotřeby všech papírů a lepenek o 4 % na celkem 1, 411 mil tun. Z toho u grafických a tiskových papírů vykazuje statistika vzestup o 7 procent, u tissue papírů rovněž o 7 %. U obalových papírů byl zaznamenán vzestup jenom o 2 procenta, což však vzhledem k celkovému objemu ovlivnilo celkovou statistiku nejvíce.

V důsledku celkového zvýšení spotřeby papíru v ČR činí ukazatel průměrné spotřeby na jednoho obyvatele za rok 2015 již cca 140 kg (velmi záleží na upřesnění konečného statistického údaje o počtu obyvatel – to mimochodem poněkud ovlivňuje obdobné statistiky v celé Evropě vzhledem k velkému přílivu nových obyvatel).

 



































































Tab 2 – Statistika grafických papírů celkem (v tis. tun)

Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Výroba ČR 295 316 305 220 127 93 62 67 57 55 59
Export 217 219 222 192 118 89 75 75 68 71 72
Import 479 581 652 708 570 599 551 501 512 535 571
Spotřeba 557 678 735 736 579 603 538 493 501 519 558

 

Grafické papíry

Grafické papíry (tiskové a psací) byly vždy významnou položkou v celkových statistických údajích o papírenském odvětví. Na základě údajů z tabulky 2 je zřejmé, že tuzemská výroba těchto tiskových materiálů dlouhodobě poměrně výrazně klesá. Starší papírenské stroje v Plzni, Hostinném, Jindřichově a ve Větřní, ale i moderní stroj na novinový papír ve Štětí (Norske Skog) přestaly tyto komodity vyrábět a polygrafický průmysl ČR je odkázán prakticky pouze na papíry z dovozu. V dnešní době to však není žádným problémem, neboť zajištění dodávek jakéhokoliv druhu grafického papíru v arších nebo kotoučích není nemožné, ani v případě dodávek od papírenských velkoobchodů ani u přímých dodávek od renomovaných evropských a světových producentů.

V posledních letech jsou vývozy grafických (tiskových) papírů vyšší než tuzemská produkce a to je dáno reexporty, tedy vývozem dovezených papírů (to ale platí i u jiných druhů papírů).

Spotřeba grafických papírů v ČR a tedy i produkce polygrafických firem ve hmotných jednotkách dosahovala nejvyšších hodnot v letech 2006 – 2008. Nejvýraznější pokles se projevil v roce 2012 (pouze 493 tis. tun) a spotřeba za rok 2015 se, po nepatrných zvýšeních v letech 2013 a 2014, dostala jen na úroveň roku 2005. Zajímavé by bylo tuto skutečnost porovnat s nainstalovanými tiskovými kapacitami polygrafických závodů a jejich výrobním vytížením.

Vzestup tuzemské spotřeby v posledních třech letech je poměrně pozitivní zprávou, neboť statistické údaje z dalších evropských zemí vykazují trvalý pokles spotřeby těchto papírů, bez jakéhokoliv náznaku růstu. Ovšem v ostatních regionech zřejmě propad v letech 2011 a 2012 nebyl tak strmý jako v ČR, kde je oživení spotřeby vykazováno.

Statistické údaje o grafických papírech jsou dlouhodobě sledovány v dělení na pět základních kategorií. Jde především o novinový papír a dále pak o natírané (křídové papíry) a nenatírané bezdřevé papíry (na bázi čisté chemické vlákniny) a natírané (LWC, MWC apod.) a nenatírané papíry dřevité (obsahují dřevovinu, termomechanickou vlákninu a především sběrový papír). V poslední kategorii je nejvýznamnějším zástupcem tzv. SC papír.

 






































Tab 3 – Statistika spotřeby různých druhů grafických papíru
Rok 2012 2014 2015
Novinový papír 72 108 113
Dřevitý nenatíraný 86 98 103
Bezdřevý nenatíraný 139 135 155
Dřevitý natíraný 88 75 82
Bezdřevý natíraný 108 103 105
Grafické papíry 493 519 558

 

Tabulka č. 3 přináší údaje o spotřebě grafických papírů v uvedeném detailnějším členění, které současně naznačuje směrování polygrafické produkce, neboť dané papíry většinou slouží i pro specifický účel finální výroby tiskáren a dalších zpracovatelů.

Na závěr je však třeba konstatovat, že mnohé tiskárenské podniky přecházejí dlouhodobě od klasické polygrafické produkce (periodika, neperiodika, merkantil) na obalářskou výrobu (balicí papíry, etikety, skládačky apod.), kde působily dříve jenom papírenské zpracovatelské závody a kde se projevuje stálý vzestup produkce, který je kvantitativní, ale i kvalitativní (větší nároky na tiskové technologie a finální zpracování). I v polygrafických závodech tak stoupá spotřeba samolepicích papírů, hlazených balicích a MG papírů, ale i skládačkových lepenek, které jsou zahrnuty ve statistikách obalových a balicích papírů a lepenek.

 

Miloš Lešikar