Ochranné prvky českých bankovek

1163

Česká národní banka vydala 2. července 2007 do peněžního oběhu novou bankovku nominální hodnoty 2 000 Kč vzoru 2007, která oproti starším vzorům obsahuje více ochranných prvků, a to jak viditelných pouhým okem, tak i prvků zjistitelných pomocí přístrojů a různých pomůcek, sloužících při profesionálním ověřování pravosti.

Jako příklady některých nových ochranných prvků u dvoutisícikorunové bankovky vzoru 2007 bychom mohli uvést například nový typ ochranného proužku, který je širší než proužek dosavadní, a na něm obsažený negativní mikrotext označující nominální hodnotu je doplněn o zkratku názvu České národní banky, je větší a lépe čitelný. Dalším charakteristickým znakem nového ochranného proužku je jeho kovově lesklá barva, která se v závislosti na úhlu dopadu světla mění ze zelené na hnědofialovou. Další změna spočívá v tom, že v průhledu proti světlu je na nové bankovce vedle dosavadního stínovaného vodoznaku s portrétem Emy Destinnové viditelné světlé označení nominální hodnoty 2 000 Kč, které je doplněno drobným ornamentem. Lesklý pruh umístěný vpravo od portrétu, jehož barva se v závislosti na úhlu dopadajícího světla mění, je na bankovkách vzoru 2007 narozdíl od předchozích dvoubarevný a jeho pravá strana má tvar vlnovky. Další nové ochranné prvky jsou viditelné pod ultrafialovým světlem a spočívají v tom, že k tisku nového vzoru 2007 byly použity barvy, jejichž reakce na UV záření je mnohem bohatší než na dosavadních bankovkách.

 

 

V souvislosti s uvedením tohoto nového vzoru dvoutisícové bankovky s novými ochrannými prvky do oběhu bychom ale chtěli provést takovou rekapitulaci ochranných prvků, kterými jsou české bankovky v nominálních hodnotách 100, 200, 500, 1 000, 2 000 a 5 000 Kč vybaveny. Program zvyšování ochrany bankovek průběžně reaguje na novinky ve vývoji reprografických technik i na novinky ve vývoji ochranných prvků, respektive prvků umožňujících lépe rozpoznat padělky od pravých bankovek. Použité ochranné prvky můžeme rozdělit do několika skupin. Do první skupiny patří ochranné prvky viditelné pouhým okem, které jsou určeny pro nejširší veřejnost. Ochranné prvky z druhé skupiny jsou zjistitelné jednoduchými pomůckami, například jsou viditelné pod ultrafialovou lampou. Ke zjišťování přítomnosti prvků z dalších skupin, například ochranných prvků z infračervené oblasti světelného spektra, jsou už třeba složitější přístroje a senzory, a jsou určeny pro využití profesionály, případně pro automatizované zpracování peněz nebo k ovlivnění činnosti reprodukčních zařízení. Konkrétní údaje o ochranných prvcích z těchto dalších skupin ČNB pochopitelně nezveřejňuje, takže v našem obecném přehledu se omezíme na prvky z první a druhé skupiny.

Ochranných prvků z první skupiny, to znamená viditelných pouhým okem při denním světle, je celkem osm. Konkrétně se jedná o vodoznak, ochranný okénkový proužek, ochranná vlákna, soutiskovou značku, skrytý obrazec, opticky proměnlivou barvu, iridiscentní pruh a mikrotext. Z našeho polygrafického pohledu bychom tyto prvky mohli sekundárně rozdělit na prvky vytvořené už při výrobě bankovkového papíru – sem patří vodoznak, ochranný okénkový proužek a ochranná vlákna, a na prvky vytvořené při tisku bankovek, což je soutisková značka, skrytý obrazec, opticky proměnlivá barva, iridiscentní pruh a mikrotext. Pro přesnost ještě uveďme, že všech osm ochranných prvků z první skupiny obsahují jen bankovky s nominální hodnotou od tisícikoruny výše, při tisku bankovek v nominálních hodnotách 100, 200 a 500 korun není použita opticky proměnlivá barva a neobsahují iridiscentní pruh. Nejprve tedy budeme obecně charakterizovat tyto jednotlivé ochranné prvky.

 

 

Vodoznak

Je zřetelně viditelný, jestliže se na bankovku podíváme proti světlu. Používá se takzvaný lokální stupňovitý vodoznak, který je kombinací pozitivního, tedy tmavého, a negativního, tedy světlého vodoznaku s různými stupni odstínů mezi nejtmavší a nejsvětlejší částí. Vodoznak je umístěn ve střední části širokého nepotištěného okraje a tvoří ho vždy portrét osobnosti vyobrazené na bankovce. Při pohledu z lícní strany je stranově obrácený oproti portrétu vytištěnému.

 

 

Ochranný okénkový proužek

Jedná se o proužek z umělé metalizované hmoty zapuštěný do papíru, který na lícní straně vystupuje vždy po 5 mm na povrch papíru. Takto vzniklá okénka stříbřité barvy jsou dlouhá rovněž 5 mm a je na nich zdola nahoru čitelný negativní mikrotext, označující nominální hodnotu bankovky. Při pohledu na bankovku je vidět pouze vystupující část proužku na lícní straně, při pohledu proti světlu je proužek vidět z obou stran jako souvislá tmavá linka s prosvítajícím mikrotextem.

 

 

Ochranná vlákna

Jsou to v bankovkovém papíru zapuštěná okem viditelná vlákna oranžové barvy v délce 6 mm. Nejlépe zřetelná jsou na bílých okrajích bankovek. Ochranná vlákna jsou cizí tělesa uložená do papíru, každé z nich má individuální tvar, tloušťku a umístění. Po celé ploše papíru jsou vlákna chaoticky rozptýlená.

 

Soutisková značka

Její části jsou vytištěny na lícovou i na rubovou stranu bankovky. Teprve v průhledu proti světlu je značka vidět celá a její jednotlivé linky na sebe přesně navazují. Soutisková značka je kruhová a na starších bankovkách ji tvořila písmena CS, teprve od roku 1996 tvoří soutiskovou značku písmena ČR.

 

 

Skrytý obrazec

Je viditelný teprve tehdy, sklopíme-li bankovku ve výši očí do vodorovné polohy proti zdroji světla. Tvoří ho vždy číslo označující nominální hodnotu bankovky. Z delší strany bankovky je obrazec pozitivní, tedy tmavý, z kratší strany negativní, tedy světlý. Je umístěn na lícové straně bankovek v ornamentech na rameni portrétu, případně nad ním.

 

Opticky proměnlivá barva

Tento ochranný prvek je založen na optickém efektu. Určitý segment vytištěný speciální tiskovou barvou mění své zbarvení v závislosti na tom, v jakém úhlu se bankovka sklopí proti dopadajícímu světlu. Barva, kterou vidíme při běžném čelním pohledu na bankovku, se při sklopení bankovky proti světlu změní na barvu zcela jinou, například zlatá na zelenou.

 

Iridiscentní pruh

Ochranný iridiscentní pruh (iridiscentní znamená duhově proměnlivý) se šířkou přibližně 20 mm je umístěn na lícové straně, blíže k pravému okraji bankovky. Při běžném pohledu se jeví jako průhledný slabě okrově zabarvený pruh, při sklopení bankovky proti světlu získává slabý barevný nádech s kovovým odleskem. Na iridiscentním pruhu mohou být negativně vyznačena čísla označující nominální hodnotu bankovky. Při sklopení bankovky se tato čísla jeví proti lesklému pruhu jako tmavá.

 

 

Mikrotext

Mikrotext na bankovkách je tištěn jak hlubotiskem, tak i ofsetem. Jeho umístění na jednotlivých bankovkách je individuální, na lícové straně bývá ve velkém hodnotovém čísle, v podtisku textů na levé straně, kolem portrétu apod. Na všech bankovkách je vždy na lícové straně v pruhu základní barvy vybíhajícím do pravého bílého okraje skryt mikrotext označující hodnotu bankovky číselně, na rubové straně, rovněž v pruhu základní barvy u pravého okraje, je skryt mikrotext označující hodnotu bankovky číselně nebo slovně.

Do druhé skupiny ochranných prvků českých bankovek patří prvky identifikovatelné jednoduchými pomůckami nebo hmatem. Jedná se o prvky viditelné pod ultrafialovým světlem, dále o takzvaný POLE prvek zjistitelný POLE testerem, což je pomůcka určená k ověření přítomnosti optického efektu tohoto ochranného prvku, nebo hmatová značka pro nevidomé a slabozraké, umístěná v pravém horním roku lícové strany bankovek. Jedná se o jeden až tři proužky v délce 8 mm, umístěné ve svislé nebo vodorovné poloze. Prvky viditelné pod ultrafialovým světlem jsou obsaženy jak ve hmotě bankovkového papíru, což jsou v denním světle neviditelná, ale i viditelná vlákna o délce 6 mm, tak i prvky vytvořené tiskem tím způsobem, že UV světlo vyvolává různobarevnou fluorescenci určitých částí potisku bankovek. Je ale třeba vzít v úvahu, že viditelnost, intenzita a barevnost prvků zářících v ultrafialovém světle se může odlišovat podle použitého druhu, typu a stáří zdroje těchto paprsků. U opotřebovaných bankovek prošlých oběhem se viditelnost popisovaných prvků snižuje a u bankovek poškozených vypráním nebo stykem s některými chemikáliemi mohou naopak zářit i jiné části tiskového obrazu nebo dokonce celá plocha bankovky.

Nyní budeme věnovat pozornost ochranným prvkům vytvořeným tiskem u jednotlivých nominálních hodnot českých bankovek. Jak už bylo zmíněno, bankovky v nominálních hodnotách 100, 200 a 500 Kč nemají ochranné prvky opticky proměnlivá barva a iridiscentní pruh. Všechny ostatní výše uvedené prvky obsahují.

 

 

100, 200 a 500 Kč

Na lícové straně bankovek v těchto nominálních hodnotách jsou portrét, texty, hmatová značka pro nevidomé a hodnotové číslo na kuponu vytištěny hlubotiskem, zbytek potisku je ofsetový. Rubová strana je potištěna ofsetem, pouze číslování bankovek je provedeno knihtiskem. Na lícové straně bankovek část portrétu včetně jména, hmatová značka, hodnotové číslo na kuponu a jméno rytce mají pod UV světlem modrozelenou fluorescenci. Na lícové i rubové straně v denním světle neviditelná vlákna ve hmotě papíru mají pod UV světlem namodralou fluorescenci, viditelná vlákna žlutou až žlutozelenou fluorescenci.

 

 

1 000 Kč

Na lícové straně jsou portrét, texty, hmatová značka, hodnotové číslo na kuponu a lipový list v koruně stromu vytištěny hlubotiskem, zbytek je ofsetový tisk. Na rubové straně je číslování provedeno knihtiskem, zbytek opět ofsetem. Opticky proměnlivá barva je použita na listu v koruně stromu na levé straně a mění se ze zlaté na zelenou. Iridiscentní pruh má při sklopení modravý nádech a negativně vyznačená čísla jdou shora dolů. Pod UV světlem mají na lícové straně v denním světle neviditelná vlákna namodralou fluorescenci, viditelná vlákna fluorescenci žlutou. Část portrétu, hmatové značky, hodnotové číslo na kuponu a jméno rytce mají zelenou fluorescenci. Na rubové straně mají vlákna v bankovkovém papíru fluorescenci stejných barev jako na líci.

 

 

2 000 Kč

Na lícové straně jsou portrét, texty, hmatová značka, hodnotové číslo na kuponu a struny lyry vytištěny hlubotiskem, zbytek je tisk ofsetový. Rubová strana je vytištěna ofsetem mimo číslování provedeného knihtiskem. Opticky proměnlivá barva je použita na strunách lyry a mění se ze zlatého odstínu na odstín zelený, iridiscentní pruh je dvoubarevný, při sklopení má zlatý a modrý nádech, a je vzorovaný s opakujícími se negativními číslicemi 2 000. Ochranný proužek svou kovově lesklou barvu mění v závislosti na úhlu dopadu světla z hnědofialové na zelenou a po přiložení POLE testeru se na něm projeví POLE efekt prvku v podobě šrafování světlejšími a tmavšími částmi ve tvaru kosodélníků. Pod UV světlem mají na lícové i rubové straně na denním světle neviditelná vlákna namodralou luminiscenci a viditelná vlákna žlutou luminiscenci. Horní polovina hodnotového čísla 2 000 v levém horním rohu lícové strany bankovky má luminiscenci zelenou, dolní polovina luminiscenci oranžovou. Oranžovou luminiscenci má také text Dva tisíce korun českých a Česká národní banka, jméno autora O. Kulhánek INV. a hmatové značky pro nevidomé. Pravá část portrétu (částečně vlasy, rameno, celé jméno a jméno rytce) má luminiscenci zelenou. Na rubové straně bankovky má zelenou luminiscenci vodorovné označení série a čísla bankovky.

 

 

5 000 Kč

Hlubotiskem je na lícové straně bankovky vytištěn portrét, hmatová značka pro nevidomé, hodnotové číslo na kuponu a ploška s hlavou lva. Zbytek potisku je proveden ofsetem, stejně jako potisk rubové strany, kde je pouze číslování uděláno knihtiskem. Opticky proměnlivou barvou je vytištěna šestiúhelníková ploška s hlavou lva na levé části lícové strany bankovky, přičemž tato barva se mění ze zlaté na zelenou. Iridiscentní pruh má při sklopení zlatý nádech a negativně vyznačená čísla shora dolů při pravém okraji. Při osvícení UV paprsky mají na lícové i rubové straně bankovky v denním světle neviditelná vlákna v bankovkovém papíru namodralou fluorescenci a viditelná vlákna fluorescenci žlutou. Pravá část portrétu včetně části příjmení, horní část hodnotového čísla na kuponu, levá část hmatové značky pro nevidomé a jméno rytce mají fluorescenci zelenou.

 

Pro Svět tisku připravil Ivan Doležal