Od rychlolisu až po digitální tisk – 200 let společnosti Koenig & Bauer

1342

V srpnu letošního roku uplynulo 200 let od založení společnosti Koenig & Bauer ve Würzburgu. Z její první továrny na knihtiskové rychlolisy vznikl v průběhu následujících let mezinárodní koncern na tiskové techniky s jedinečným a velmi širokým portfoliem tiskových řešení.

 

Začalo to v Anglii

Začátkem 19. století ještě neexistovalo v Německu to správné průmyslové prostředí, a tak vzdělaný tiskař a neúnavný vynálezce Friedrich Koenig odcestoval v roce 1807 do Londýna, aby mohl realizovat svoji vizi tiskařského lisu poháněného parním strojem. Zde se setkal s mechanikem Andreasem Bauerem a výsledkem jejich spolupráce byly v listopadu 1814 noviny The Times vytištěné na jejich dvouválcovém knihtiskovém stroji. Společně tak vytvořili základ pro průmyslový tisk a umožnili přístup k tiskovým médiím širším vrstvám obyvatelstva.

 

Friedrich Koenig a Andreas Bauer
Zakladatelé firmy Friedrich Koenig a Andreas Bauer

 

 

Pokračování v Německu

Po návratu do Německa podepsali F. Koenig a A. Bauer 9. srpna 1817 zakládající smlouvu rychlolisové továrny Koenig & Bauer se sídlem v klášteře Oberzell u Würzburgu a roku 1823 byly v Berlíně jako první publikace na evropském kontinentu na stroji z kláštera Oberzell vytištěny noviny Haude und Spenersche Zeitung. Klášter Oberzell se tak stal základem německé výroby tiskových strojů, která dále úspěšně pokračovala a byly vyvíjeny nové stroje, takže v roce 1838 byl dodán uživatelům již stý kus. Friedrich Koenig ale zemřel již v roce 1833 a Andreas Bauer ho následoval v roce 1860, čímž skončila éra původních zakladatelů firmy.

Firmu převzali oba synové Friedricha Koeniga, Wilhelm a Friedrich jr., kteří zahájili vývoj nových strojů, modernizovali výrobní provozy a dokonce začali zavádět sociální novinky. Založili závodní nemocenskou pojišťovnu a závodní spořitelnu a v roce 1868 závodní školu, předchůdkyni dnešního odborného učiliště ve Würzburgu. Závodní stanovy z roku 1873 definovaly práva a povinnosti zaměstnanců a nadřízených a před více než 140 lety vznikla i závodní rada, která spolurozhodovala o provozu továrny.

 


Noviny The Times vytištěné na dvouválcovém tiskovém stroji Koeniga a Bauera v roce 1814

 

 

Začátek rotačního tisku

První knihtiskovou rotačku dodala společnost Koenig & Bauer roku 1876 do Magdeburgu. V roce 1886 zkonstruoval Wilhelm Koenig variabilní rotační stroj a roku 1888 první čtyřbarvovou rotačku pro výrobu luxusních tiskovin. Navíc se zabýval také tiskem cenných papírů, ve kterém se firma později stala technologickým leaderem. Roku 1895 firma dodala 5 000. rychlolis. V letech 1895–1920 převzali vedení firmy Albrecht Bolza, vnuk zakladatele, a Constantin Koenig. Na místě současného výrobního závodu byla v roce 1901 vybudována nová továrna, jejíž 225 m dlouhá hala byla tenkrát jednou z největších v Německu. Byly v ní vyráběny akcidenční a hlubotiskové kotoučové stroje, které razily cestu vývoji archových strojů. Kromě tiskových strojů odtud byly do celého světa dodávány také razicí lisy a deskové licí stroje.

 

Meziválečné období

Po 1. světové válce měl velké zásluhy na obnovení zpřetrhaných zahraničních vztahů Dr. Hans Bolza, pravnuk Friedricha Koeniga. V roce 1920 byl jmenován do představenstva firmy, která byla transformována do akciové společnosti, a v letech 1931–1971 zastával funkci předsedy jejího představenstva. Hyperinflaci ve 20. letech minulého století překonala společnost Koenig & Bauer díky nově vyvinutému stroji Iris pro sběrný tisk na barevné bankovky.

 

Obnova po 2. světové válce

V březnu 1945 byly závody ve Würzburgu zničeny bombami a dělostřeleckými granáty. V roce 1946 byla proto zahájena nová výstavba. Po měnové reformě v roce 1949 stála společnost Koenig & Bauer na startu německého hospodářského zázraku.

Roku 1952 byla zahájena spolupráce s expertem na tisk cenných papírů Gualtierem Giorim a dalším důležitým okamžikem byl už v roce 1951 nástup mladého konstruktéra Dr. Hanse-Bernharda Schünemanna z rodiny brémského nakladatele. Prvním z jeho více než 250 patentů byla modifikace tzv. „matézského kříže“ pro archový hlubotiskový stroj Rembrandt MT III, který zkonstruoval. Roku 1959 tohoto nadaného konstruktéra Dr. Hans Bolza adoptoval. V letech 1971–1995 byl potom Dr. Bolza-Schünemann předsedou předsedou představenstva společnosti a zároveň iniciátorem vzniku skupiny KBA v roce 1990. Na přelomu tisíciletí podnik vedli Albrecht (2003–2009) a Claus Bolza-Schünemann (do roku 2011), jako zástupci šesté generace rodiny ve vedení představenstva.

 

Úspěšné modely tiskových strojů

I přes rostoucí konkurenci v oblasti ofsetu v 60. a 70. letech minulého století se společnost Koenig & Bauer ještě dlouho držela výroby archových a kotoučových strojů osvědčeného knihtisku. Celosvětový úspěch zaznamenal dvouobrátkový stroj Condor a stroj Rotafolio na navíjecí formy a samozřejmě i tiskové stroje na bankovky vyvinuté společně s De La Rue Giori a archové hlubotiskové stroje Rembrandt.

První archový ofsetový stroj KBA-Rapida 0 v polovičním formátu představila společnost v roce 1967. Potom následovala v roce 1969 KBA-Rapida III ve středním formátu s rychlostí 8 000 archů/hod. a v roce 1974 KBA-Rapida SR III už s rychlostí 15 000 archů/hod. V roce 1986 uvedla firma na trh vysoce flexibilní stroj Rapida 104 s řadovou konstrukcí a výkonem 15 000 archů/hod. V roce 1992 byla jeho výroba přestěhována do nové dceřinné společnosti KBA-Planeta do Radebeulu a stroj se stal základem pro současné vysokovýkonové ofsetové stroje Rapida. Aktuální stroj Rapida 106 svýkonem až 20 000 archů/hod., extrémně rychlou výměnou zakázek a až 19 tiskovými a dokončovacími jednotkami se stala měřítkem v oblasti středního formátu.

Dnešní velkoformátové řady Rapida 145 a 164 se vracejí zpět ke strojům Rapida 142 a 162 nově vyvinutým v 90. letech minulého století v Radebeulu s podporou z Würzburgu. Jumbo stroje Rapida vytlačily z mnoha tiskáren jiné produkty a staly se základem vedoucí pozice divize KBA-Sheetfed ve velkém formátu, což potvrdil v roce 2003 největší archový stroj na světě Rapida 205.

Společnost KBA vždy vlastní cestou hledala u archových strojů to nejjednodušší a nejhospodárnější řešení. Příkladem mohou být třeba DI-ofsetový stroj 74 Karat s přímým osvitem tiskových desek ve stroji nebo stroj Rapida74 G. Oba stroje byly vybaveny krátkým barevníkem pro bezvodý tisk. Dále firma vždy byla a stále je průkopníkem v inovativních postupech pro zušlechťování tisku ve stroji, ekologickém tisku, přímém potisku vlnité lepenky nebo nejnověji v LED tisku. A vstup do oblasti digitálního tisku představuje digitální archový stroj VariJET 106.

 

Rapida 106
Archový ofsetový stroj Rapida 106 na veletrhu drupa 2016

 

 

Jednička v kotoučovém tisku

Éra kotoučového ofsetu začala ve Würzburgu v roce 1969 se strojem Commander. Dominovaly tehdy satelitní rotačky, které se postupně stávaly stále komplexnější. Na začátku 90. let minulého století se jednalo o stroje Journal a Colora s osmi tiskovými jednotkami, ke kterým byly přidány konstrukční řady v jednoduché šíři Comet a Continent. Díky těmto cenově výhodným strojům s osmi tiskovými jednotkami si společnost KBA získala po celém světě mnoho nových zákazníků,
takže následně obsadila vedoucí místo v tisku novin.

Také do oblasti rotačního ofsetového tisku přinesli odborníci z Würzburgu několik novinek. Např. již v roce 1995 představili model Anilox-Express s automatickou výměnou desek a inkjetovými hlavami Scitex v nadstavbě. Potom ale trvalo dalších téměř 18 let, než se inkjetová technologie začala v ofsetových rotačkách používat. Na veletrhu Drupa 2000 zahájila společnost KBA s novým, méně než 4 m vysokým strojem Cortina, nový trend v kompaktních, vysoce automatizovaných
novinových rotačkách. Novinkou byl i ústup od vlhčicích zařízení, stroj s osmi ve středu od sebe oddělitelnými tiskovými jednotkami, samostatný pohon každého cylindru a pohodlná obsluha se zdvihy na tiskových věžích. Tento koncept následoval v roce 2007 i stroj Commander CT pro ofsetový tisk s vlhčením. Obě tato zařízení jsou dodnes jedinečná na trhu.

 


Koenig & Bauer letos zcela mění design svých strojů

 

 

Digitální tisk

Už na začátku 90. let minulého století se v oblasti působnosti ofsetového kotoučového začala uplatňovat nová technika – digitální tisk. V důsledku rostoucí online konkurence a finanční krize se trh s novými ofsetovými kotoučovými stroji kolem roku 2008 drasticky propadl. Proto vstoupila společnost KBA v roce 2011 do oblasti digitálního tisku a v roce 2012 předvedla svoji první inkjetovou rotačku RotaJET 76. V současnosti se ve Würzburgu vyrábějí největší rotačky pro digitální tisk na světě. Jedná se o konstrukční řady RotaJET VL pro dekorační tisk a HP T1100S pro obaly z vlnité lepenky.

 

Diverzifikace firmy

Po přelomu tisíciletí prosadil management společnosti diverzifi kaci portfolia na několik trhů postižených proměnou médií. Získáním švýcarské společnosti De La Rue Giori v Lausanne si KBA v roce 2001 zajistila vedoucí pozici na trhu tisku bankovek. Nákupem společnosti Metronic potom otevřela v roce 2004 velký trh průmyslových systémů značení. Akvizicemi společností Bauer + Kunti a LTG Print Systems s následnou fúzí s KBA-MetalPrint se stala v roce 2006 jedničkou
v potisku plechů. Se společností KBA-Kammann, jedničkou v potisku skleněných těles, a KBA-Flexotecnica činnou v segmentu flexibilních obalů rozšířila v roce 2013 svoji nabídku pro široce zaměřený trh s obaly, a za stejným účelem převzala v roce 2016 španělského výrobce výsekových strojů KBA-IBERICA DIE CUTTERS. Včasná diverzifikace pomohla KBA zvládnout změnu struktury v době krize odvětví lépe, než ostatním výrobcům tiskových strojů.

Dnes se tisknou pomocí analogových a digitálních technologií KBA bankovky, plechovky, knihy, brožury, displeje, dekory, etikety, skleněné a plastové nádoby, obaly ze skládačkových lepenek i fólií, katalogy, lamináty, magazíny, pneumatiky, kabely, čipové karty, reklamní letáky, noviny a řada dalších produktů, které mohou být zušlechtěné a částečně i dále zpracované. K tomu jsou používány téměř všechny možné metody. Tato šíře působení vytváří jedinečné
know-how pro inovace, nové aplikace a nová partnerství.

 

Ivan Doležal