Polygrafický průmysl v roce 2010

1468

Vývojem polygrafie a polygrafického průmyslu v České republice jsme se v ST v rubrice Trendy zabývali naposledy letos v únoru. Tehdy jsme v článku Ročenka a Panorama z pohledu polygrafie rozebrali údaje o polygrafickém průmyslu, jak je přinesla poslední vydání Statistické ročenky ČR a Panoramy zpracovatelského průmyslu. Obě publikace zachycovaly data k roku 2009. Čerstvější podklady o vývoji polygrafického průmyslu a služeb v roce 2010 přinášejí statistické podklady a komentáře, které vznikají péčí Svazu polygrafických podnikatelů.

Rozbor dostupných dat a komentář k němu zpracovala pro SPP poradenská firma M. M. Consult ing. Martina Michajlova. Komentář se zabývá pouze základními údaji o vývoji a struktuře polygrafického průmyslu v kontextu průmyslu ČR. Zdrojem jsou data Českého statistického úřadu doplněná některými vlastními dopočty. ČSÚ vybírá vykazující podnikatelské subjekty pomocí Registru ekonomických subjektů. Vychází se přitom z hlavní převažující ekonomické činnosti příslušných subjektů. Statistický soubor se skládá z výběrové a plošné části. Výběr z dostupných dat a komentář se zaměřují především na problematiku produkce, tržeb, zaměstnanosti včetně mezd a produktivity.

 

Podle metodiky EU

Používá se klasifikace ekonomických činností NACE (Nomenclature générale des Activités économiques dans les Communautés Européennes) převzatá z Evropské unie. CZ­‑NACE nahradila ještě donedávna používanou OKEČ (Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností). Dřívější odvětví OKEČ 22 – Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů – se ztransformovalo na odvětví CZ­‑NACE 18, které zahrnuje pouze tisk se souvisejícími činnostmi, k němuž je přičleněno rozmnožování nahraných nosičů. Vydavatelské činnosti (dříve OKEČ 22.1) byly přesunuty mimo průmysl. Odvětví 18 – Tisk a rozmnožování nahraných nosičů – se tedy skládá z oborů 181 (Tisk a činnosti související s tiskem) a 182 (Rozmnožování nahraných nosičů). V rámci oboru 181 máme k dispozici další členění na podobory 1811 – Tisk novin, 1812 – Tisk ostatních tiskovin kromě novin, 1813 – Příprava tisku a digitálních dat, 1814 – Vázání a související činnosti.

Podle údajů ČSÚ se tiskem a rozmnožováním nahraných nosičů (CZ-NACE 18) zabývalo v roce 2010 v Česku celkem 67 organizací s padesáti a více zaměstnanci. Pět z nich mělo jako hlavní náplň rozmnožování nahraných nosičů. Tržby za vlastní výrobky a služby dosáhly u těchto 67 subjektů výše 19 460 mil. Kč. Z porovnání se stejnými subjekty vyplývá proti roku 2009 pokles o 10,8 %. Počet pracovníků uvedených organizací se meziročně snížil o 12,6 % na 9 067 osob. Při přepočítání tržeb na jednoho zaměstnance za průměrný měsíc došlo tudíž k nárůstu o 2,1 % na 178 854 Kč.

Souhrnné údaje za subjekty s dvaceti a více zaměstnanci byly zjišťovány ve 187 podnicích, které se zabývají převážně tiskem a rozmnožováním nahraných nosičů. Nashromážděná data dokumentují obdobný trend jako v případě větších firem s padesáti a více zaměstnanci. Tržby zde meziročně poklesly o 11,0 % na 23 071 mil. Kč a celkový počet zaměstnanců se snížil o 11,2 % na 12 032 osob. Podíl průměrných měsíčních tržeb na zaměstnance na úrovni 159 786 Kč vykazuje mírný nárůst o 0,22 %, což představuje v podstatě stagnaci.

 

Tabulka č. 1 – Údaje o mzdách a tržbách

 

Tisk bez novinového Tisk novin Výroba vazby Příprava tisku
Objem vyplacených mezd (tis. Kč) 1 783 877 248 254 158 084 115 168
Průměrné měsíční mzdy (Kč) 24 510 31 625 22 451 22 310
Průměrné měsíční tržby/zam. (Kč) 176 053 332 168 95 010 124 072

 

Produkce a tržby

Při rozboru vývoje indexů průmyslové produkce se v komentáři srovnávají podniky z odvětví tisku s padesáti a více zaměstnanci s organizacemi zpracovatelského průmyslu a průmyslu jako celku, které se do porovnání zahrnují bez ohledu na počet pracovníků. Přesto je zřejmé, že index průmyslové produkce podniků zabývajících se tiskem a rozmnožováním nahraných nosičů reaguje na výkyvy podstatně citlivěji než ostatní podniky ať už zpracovatelského průmyslu, nebo průmyslu ČR jako celku. Rozbor meziročního vývoje čtvrtletních indexů průmyslové produkce názorně ukazuje dopad ekonomické krize na český polygrafický průmysl. Zatímco od třetího čtvrtletí roku 2006 až do posledního kvartálu 2007 lze v odvětví tisku pozorovat ještě rychlý nárůst průmyslové produkce, data od prvního čtvrtletí 2008 ukazují na podstatný pokles, který pokračoval až do konce roku 2009. Až poté se čtvrtletní index průmyslové produkce v odvětví začíná meziročně zase zvyšovat. Vývoj indexů průměrného evidenčního počtu zaměstnanců ve skupině podniků s padesáti a více zaměstnanci sleduje podobnou trajektorii jako indexy průmyslové výroby a indexy tržeb. Vývoj všech tří indexů je v odvětví tisku odlišný od ostatních průmyslových odvětví. V minulosti byly jeho nárůsty i výrazně vyšší a propady strmější než u ostatních průmyslových podniků, na oživení ekonomiky ale reaguje podstatně pomaleji, zjevně v návaznosti na nižší tržby.

Vývoj v polygrafickém průmyslu je v porovnání se zpracovatelským průmyslem výrazně horší, a to zejména při porovnání trendů v tržbách. Ve zpracovatelském průmyslu se v podnicích s dvaceti a více zaměstnanci zvýšily tržby za vlastní výrobky a služby o 12,8 % na 2 692 683 mil. Kč při poklesu počtu zaměstnanců o 4,3 % na 906 541 osob. Obdobné je i srovnání s celkovým průmyslem v ČR. Tržby za vlastní výrobky a služby v něm meziročně vzrostly o 9,9 % při poklesu počtu zaměstnanců o 4,4 %. Celkové tržby za vlastní výrobky a služby byly u 62 polygrafických podniků s padesáti a více zaměstnanci na úrovni 16 729 mil. Kč, což je o 11,3 % méně než v roce 2009. Zde je však nutné poznamenat, že ještě za rok 2009 bylo podniků zabývajících se tiskem a souvisejícími činnostmi sledováno 81.

V grafu Struktura tržeb jsou znázorněny podíly celkových tržeb za vlastní výrobky a služby v běžných cenách za rok 2010 u podniků CZ-NACE 181 – Tisk a činnosti související s tiskem. Podíly počtu pracovníků víceméně korespondují s podíly tržeb, rozdíly vyplývají z odlišných charakteristik převažujících technologií. V tisku novin bylo zaměstnáno 8,45 % všech pracovníků, kteří loni působili v oboru CZ­‑NACE 181. Tisk ostatní zaměstnával 78,4 % osob, příprava tisku a digitálních dat na sebe vázala 5,56 % celkové zaměstnanosti a na výrobu vazby a související činnosti zbývalo 7,59 %.

Meziročně došlo k poklesu tržeb u všech sledovaných činností. Nejrychlejší byl pokles u přípravy tisku a digitálních dat, kde tržby klesly o 15,1 % na 640 mil. Kč. Tržby u podniků zabývajících se především výrobou vazby a souvisejícími činnostmi poklesly o 13,8 %. Tržby za vlastní výrobky a služby v případě podniků zabývajících se převážně tiskem novin poklesly v meziročním srovnání o 1,95 % na 2 607 mil. Kč. Tržby podniků s převažující výrobou orientovanou na tisk ostatních tiskovin kromě novin klesly o 12,6 % na 12 813 mil. Kč. Také tržby za vlastní výrobky a služby jsou u podniků CZ-NACE 18 podstatně citlivější na změny než například zpracovatelský průmysl jako celek. Na oživení průmyslové produkce na přelomu let 2009 a 2010 však zatím nijak výrazně nereagovaly.

 


Struktura tržeb

 

Zaměstnanost a mzdy

V podnicích s padesáti a více zaměstnanci zabývajících se tiskem a souvisejícími činnostmi bylo ve sledovaném roce průměrně zaměstnáno celkem 7 736 zaměstnanců, což je o 4,6 % méně než v roce 2009. Meziročně vzrostl pouze počet zaměstnanců podniků zabývajících se tiskem novin, a to o 1,43 % na 654 osob. Počty pracovníků ostatních podniků klesaly, a sice o 4,77 % na 6 065 osob u podniků zabývajících se tiskem ostatních tiskovin kromě novin, o 21,63 % na 430 zaměstnanců poklesl počet pracovníků v podnicích zabývajících se především přípravou tisku a digitálních dat, obdobným tempem, o 21,64 % na 587 osob, se snížil i počet pracovníků podniků zabývajících se převážně výrobou vazby a souvisejícími činnostmi.

Porovnání vývoje mezd v polygrafickém průmyslu se zpracovatelským průmyslem, resp. průmyslem v ČR jako celkem ukazuje, že objem mezd v odvětví tisku klesal výrazně rychleji. Zatímco v případě průmyslových podniků s dvaceti a více zaměstnanci mzdové náklady mírně klesly o 0,66 % a u podniků zpracovatelského průmyslu o 0,45 %, v podnicích zabývajících se tiskem a rozmnožováním nahraných nosičů se v meziročním srovnání snížily o 10,6 % na 3 595 575 tis. Kč.

Zatímco v českém průmyslu jako celku objem vyplacených mezd bez ostatních osobních nákladů v podnicích nad padesát zaměstnanců téměř stagnoval (poklesl o 0,59 % na 257 051 mil. Kč), v podnicích odvětví CZ­‑NACE 18 (tisk včetně nosičů) došlo k jeho poklesu o 14,48 % na 2 701 mil. Kč. V podnicích odvětví CZ­‑NACE 181 (pouze tisk a činnosti související s tiskem) došlo k poklesu o 11,71 % na 2 305 mil. Kč. V prvním řádku tabulky č. 1 je uvedena v tis. Kč souhrnná výše vyplacených mezd bez ostatních osobních nákladů v podnicích zabývajících se tiskem a souvisejícími činnostmi. Další řádek zachycuje průměrné měsíční mzdy na jednoho zaměstnance.

V českém průmyslu celkem se průměrné měsíční mzdy zvýšily o 4,32 % na 24 928 Kč a ve zpracovatelském průmyslu vzrostly o 4,51 % na 24 236 Kč, kdežto v podnicích zabývajících se tiskem a rozmnožováním nahraných nosičů mzdy naopak klesly, a to o 2,12 % na 24 827 Kč. Za tímto poklesem ale stojí pouze pokles průměrných měsíčních mezd ve firmách zabývajících se rozmnožováním nahraných nosičů, kde se snížily o 8,78 % na 24 795 Kč. V podnicích polygrafického průmyslu průměrné měsíční mzdy naopak rostly, a sice nejrychleji u zaměstnanců podniků zabývajících se především výrobou vazby a souvisejícími činnostmi, kde se meziročně navýšily o 6,14 % na 22 451 Kč. Mzdy zaměstnanců podniků zabývajících se tiskem novin jsou v průměru bezkonkurenčně nejvyšší v celém polygrafickém průmyslu. V porovnání s rokem 2009 se loni zvýšily o 5,81 % na 31 625 Kč. Ostatní tiskárny zaznamenaly nižší růst průměrných měsíčních mezd, a to o 2,45 %, v absolutní výši dosáhly úrovně 24 510 Kč. Mzdy zaměstnanců firem, které se zabývají především přípravou tisku a digitálních dat, v porovnání s rokem 2009 stagnovaly na úrovni 22 310 Kč, když vzrostly pouze o 0,11 %.

Z analýzy statistických dat vyplývají velmi výrazné odchylky proti vývoji ve zpracovatelském průmyslu. Z pohledu vývoje indexů průměrné hrubé měsíční mzdy přepočítané na fyzické osoby dochází k prudkým výkyvům v době, kdy v celém průmyslu včetně zpracovatelského průměrné mzdy po výrazném poklesu velmi zvolna mírně rostly. Průměrná mzda v odvětví tisku a rozmnožování nahraných nosičů vzrostla na přelomu let 2009 a 2010 až o 25 % a následně se v prvním pololetí roku 2010 propadla ve srovnání s předcházejícím rokem o téměř 10 %. Ve zbytku roku pak opět poměrně prudce rostla.

 

Produktivita práce

Údaje o vývoji mezd je potřebné porovnávat s vývojem produktivity práce (třetí řádek v tabulce č. 1). Produktivita na jednoho zaměstnance je vypočítaná z tržeb za vlastní výkony a služby ve stálých cenách za průměrný měsíc. Jde o dopočítávaný, přímo nezjišťovaný údaj. Průměrná výše produktivity práce v českých průmyslových podnicích dosáhla úrovně 275 965 Kč, což je o 15,48 % více než v roce 2009. V podnicích zpracovatelského průmyslu se zvýšila o 18,04 % na 265 490 Kč. V odvětví CZ­‑NACE 18 byla produktivita práce na zhruba 65procentní úrovni celého průmyslu. V roce 2010 dosahovala 178 854 Kč měsíčně, z toho v oboru tisku (CZ­‑NACE 181) byla zjištěna ve výši 180 212 Kč.

Ačkoliv ve srovnání s rokem 2009 produktivita práce v průmyslu poměrně prudce rostla, v odvětví polygrafického průmyslu a rozmnožování nosičů byl zaznamenán relativně pomalý růst o 2,09 %, z toho v oboru tisku o 3,93 %. V podnicích, které se zabývají především tiskem novin, kde rostly meziročně mzdy nejvýrazněji, došlo v případě produktivity práce k poklesu o 3,3 % na 332 168 Kč. V ostatních tiskárnách se produktivita zvýšila o 2,54 % na 176 053 Kč, ve firmách specializovaných na přípravu tisku a digitálních dat vzrostla o 8,34 % na 124 072 Kč a v podnicích zabývajících se převážně vazbou se navýšila o 10,05 % na 95 010 Kč.
Jedině v novinových tiskárnách je produktivita práce vyšší než v průmyslu. Nejnižší je naopak u podniků zabývajících se přípravou tisku a digitálních dat. Za poměrně závažný je nutné označit zvyšující se rozdíl mezi produktivitou práce v průmyslu jako celku a v polygrafickém průmyslu. Ještě v roce 2009 byla produktivita v podnicích zabývajících se tiskem a souvisejícími činnostmi zhruba na úrovni 73 % produktivity práce v průmyslu a v roce 2010 už byl tento podíl pouze zhruba 65procentní.

V českém průmyslu se v uplynulém roce zvyšovaly tržby za souběžného poklesu počtu zaměstnanců. V polygrafickém průmyslu byl typickým jevem pokles všech sledovaných údajů – počtu zaměstnanců, objemu mezd i tržeb. Produktivita se zvýšila pomaleji než v ostatním průmyslu. Přitom pokračuje trend růstu průměrné měsíční mzdy zaměstnanců. Z předchozího lze dovodit, že v roce 2010 byla v oboru tisku a činnostech souvisejících s tiskem snižována především pracovní místa vyžadující nízkou kvalifikaci, a tedy i méně mzdově náročná.

 

Tabulka č. 2 – Meziroční indexy

Měsíc Průmyslová produkce Tržby Přímý vývoz
01/2010 85,7 84,9 95,4
02/2010 91,5 89,6 94,4
03/2010 97,3 93,6 102,0
04/2010 99,7 91,6 90,7
05/2010 108,6 97,8 102,6
06/2010 102,1 91,9 103,3
07/2010 92,4 83,1 97,3
08/2010 104,1 93,6 95,4
09/2010 100,8 90,6 97,1
10/2010 100,5 90,4 93,3
11/2010 106,5 95,8 91,3
12/2010 98,9 89,4 95,2

 

Přímý vývoz

Zajímavý trend vykazují tržby z přímého vývozu v běžných cenách. Jedním ze specifik polygrafické výroby je i její menší závislost na přímém vývozu. Zatímco v průmyslu tvoří tržby z exportu zhruba 49 % tržeb a ve zpracovatelském průmyslu dokonce 53 %, v odvětví tisku a rozmnožování nahraných nosičů tvoří tržby z exportu 31,27 % a v tisku a činnostech souvisejících s tiskem 27,5 %. Jejich podíl na tržbách loni proti předcházejícímu roku dále klesal, zatímco v průmyslu naopak meziročně rostl. Neklesal však jen podíl tržeb z přímého vývozu, ale snižoval se absolutně i jeho objem. Společnosti zabývající se tiskem a rozmnožováním nahraných nosičů přímo vyvezly výrobky a služby v ceně 6 084 mil. Kč, což je o 1,1 % méně než v roce 2009. Firmy zabývající se tiskem a činnostmi souvisejícími pak z přímého exportu vlastní produkce utržily 4 600 mil. Kč, což znamená meziroční pokles o 3,3 %.

V tabulce č. 2 jsou uvedeny po měsících roku 2010 meziroční indexy, které charakterizují loňský vývoj v polygrafickém průmyslu, pojímaném jako odvětví CZ­‑NACE 18, tedy nejen tisk a činnosti s tiskem související, ale i rozmnožování nahraných nosičů. Ve třech sloupcích tabulky je znázorněn vývoj indexů v podnicích s padesáti a více zaměstnanci, a sice v průmyslové produkci, v tržbách za vlastní výrobky a služby průmyslové povahy a v tržbách z přímého vývozu. Za výchozích 100 % je brána úroveň indexu ve stejných měsících předcházejícího roku.

Vidíme, že v loňském roce se pouze v květnu dostala průmyslová polygrafická produkce výrazněji (o 8,6 %) nad úroveň stejného měsíce v roce 2009, jinak kolísá okolo sta procent a častěji je pod touto hranicí než nad ní. V ukazateli tržeb jsou dokonce výsledky ve všech měsících 2010 pod úrovní předchozího roku 2009. Výsledky v tržbách zároveň dokumentují skutečnost, že ačkoliv se daří zvyšovat objem produkce, v cenách se to nijak neprojevuje. Přímý vývoz polygrafické produkce rovněž stagnuje nebo se snižuje. Jestliže jsme loni v ST 04/2010 při rozboru statistik za rok 2009 zpracovaných pro SPP konstatovali, že neúplné údaje za počáteční období roku 2010 naznačují mírné celkové oživení, ale optimismus ohledně vyhlídek oboru pro další období však není zatím namístě, rozbor výsledků za rok 2010 tento závěr plně potvrzuje. Lze jej ostatně aplikovat i na probíhající rok 2011.

 

Pro Svět tisku připravil Gustav Konečný