Speciální povrchové úpravy

1078

Často se můžeme setkat s názorem, že standardní tisk zdaleka nestačí, a pro zvýšení exkluzivity tiskoviny je nutné volit některé další povrchové úpravy.

Na jednu stranu je třeba říci, že příznivci tohoto názoru mají částečně pravdu – dobře volené povrchové úpravy mohou skutečně zlepšit výsledný dojem z konkrétních tiskovin. Je však třeba mít na paměti, že musíme volit správné úpravy, popřípadě jejich kombinaci, aby tiskovina nakonec nepůsobila jako vzorník různých druhů povrchových úprav. Nádech exkluzivity však mohou mít i tiskoviny bez povrchových úprav; vždy záleží pouze na vhodně zvoleném grafickém návrhu a v neposlední řadě také na umu tiskárny. I když si uvědomujeme, že povrchové úpravy nemusejí být vždy tím správným řešením, zaměříme se nyní na jejich některé typické příklady, řekneme si, jak jsou prováděny a co nabízejí.

 

 

In-line nebo off-line

Než se budeme zabývat konkrétními typy povrchových úprav, je třeba říci, že se dají zpracovávat buď v in-line, nebo v off-line provedení. Zjednodušeně řečeno to znamená, že jsou tyto úpravy zpracovávány při jednom průchodu tiskovým strojem, případně ve zcela samostatném procesu. V současném polygrafickém zpracování je však většina operací prováděna v off-line režimu, tedy samostatně mimo tiskový stroj. Tradiční výjimku tvoří především nanášení laku, což je typický příklad in-line procesu. Další technologické procesy dokončujícího zpracování zařazené do in-line  postupů jsou doménou především flexotisku, v ofsetovém tisku se s nimi často nesetkáváme. Z pohledu kvality a výsledného efektu pak zpravidla nezáleží na tom, zda se povrchové úpravy provádějí přímo s tiskem či zda jsou zpracovávány dodatečně.

 

 

Lamino a lak

O základních povrchových úpravách, jako je lamino či lak, se zde nebudeme podrobněji zmiňovat, protože jsme se vloni v rámci Reklamní produkce už těmito povrchovými úpravami zabývali. Spíše se zaměříme na speciální druhy těchto povrchových úprav. Kromě klasického lamina, ať již matného nebo lesklého, se můžeme setkat také se strukturovaným laminem, které má reliéfní povrch. Pouhým nanesením speciální fólie na povrch tiskoviny tak můžeme získat velmi luxusní vzhled. Je přitom dobré vědět, že strukturovaná lamina lze vytvořit dvěma základními způsoby. Tím prvním je nanesení fólie s již strukturovaným povrchem. S touto metodou se dosahuje nejlepších výsledků, na druhou stranu je třeba říci, že jde také o nákladnější variantu. Druhým využívaným postupem je aplikace klasické fólie, do níž se dodatečně vytváří reliéf pomocí rastrových válců. Jde o řešení, které je sice levnější, na druhou stranu je dobré připomenout, že není vhodné pro materiály s nižší plošnou hmotností, protože u těchto substrátů může docházet k vytlačení reliéfu i na druhou, tedy nelaminovanou stranu tiskoviny. Je tedy vhodné tuto technologii využívat především u materiálů s vyšší plošnou hmotností. Vždy je nejlepší se před samotnou aplikací dohodnout se zpracovatelem, i když je nutné vzít v potaz, že u něj může docházet k preferenci vlastní technologie.

Také u laků se můžeme setkat s celou řadou speciálních aplikací, které mohou významně zvýšit exkluzivitu celé tiskoviny. V rámci celoplošného a parciálního lakování je totiž možné použít nejenom tradiční disperzní a UV laky, ale také laky efektové. Mezi ty řadíme nejenom matné laky, vytvářející na povrchu tiskoviny velmi zajímavý efekt, ale také laky metalické či perleťové s obsahem příměsí, jež vytvářejí tyto optické efekty. Zcela samostatnou kategorii, které bychom mohli věnovat celý článek, pak tvoří parfémované laky. Ty obsahují v nosiči rozptýlené mikrokapsle, v nichž jsou zapouzdřeny příslušné vůně. Po přetření olakovaného místa rukou pak dochází k porušení těchto kapslí a uvolnění příslušné vůně. Nejčastěji se tyto parfémované laky aplikují na jednorázové reklamní tiskoviny, letáky, nejrůznější propagační materiály či etikety. Ve výčtu speciálních laků nesmíme opomenout ani další laky, které mají za úkol zlepšení některé z vlastností. Namátkou bychom mohli jmenovat například laky se zvýšenou kluzností, používané na výrobu hracích karet.

 

 

Ražba

Dalším druhem povrchové úpravy, s nímž se můžeme velmi často setkat, je ražba, jež je nejčastěji prováděna v off-line režimu (výjimku opět tvoří flexotisk, kde zvláště při výrobě etiket bývá často součástí in-line procesu). Ražbou přitom rozumíme otisk raznice (razící formy) s písmem či jiným obrazovým motivem do povrchu papíru, kartonu, lepenky a dalších materiálů. Ražbu je přitom možné provádět několika různými způsoby, lišícími se v úrovni automatizace – jde o manuální ražení, práci s razicími lisy nebo s automatickými razicími stroji.

I u samotné ražby přitom můžeme rozlišovat několik základních variant. Jedná se o ražbu za studena s barvou, při níž se na ražený materiál přenáší barva z razidla bez působení tepla, dále ražbu za tepla s fólií, při níž se tenká barevná nebo kovová vrstva z nosiče přenáší na ražený materiál. Dalším způsobem je ražení slepé neboli slepotisk, tedy bez barvy či fólie, kdy se v povrchu materiálu vytváří pouze reliéfní obraz motivu. Poslední kategorií je pak ražení plastické, někdy též označované jako vysokoreliéfní. Zde se ve zpracovávaném materiálu vytváří hluboký reliéf pomocí ražby se dvěmi razicími formami, kde jedna tvoří matrici s negativním reliéfem a druhá patrici s reliéfem pozitivním.

Některé z uvedených druhů ražby nacházely své hlavní uplatnění především v nedávné minulosti, dnes se však nejvíce prosazuje hlavně ražba za tepla s fólií, která poskytuje nejširší možnost výběru nejrůznějších barev či povrchů. Navíc se můžeme setkat také s aplikací speciálních fólií, jež se často využívají například pro vytvoření bezpečnostních prvků. U tohoto druhu ražby lze aplikovat i kombinaci s výše uvedenou vysokoreliéfní ražbou, s níž se dají vytvořit velmi plastické motivy. Na ústupu je pak dnes ražba barvou za studena, která se spíše používá jako doplněk slepotisku. Díky ní totiž dochází ke zvýraznění raženého motivu. Slepotisk je pak technikou, která stále nachází řadu příznivců a její uplatnění je tudíž široké. Je to dáno především tím, že se často používají nové barevné papíry či kartony nebo potahové materiály s termoefektem, kde nasazení slepotisku zvyšuje efektnost výsledného tiskového produktu. U těchto materiálů totiž dochází vlivem zahřátí k výraznému ztmavnutí i o několik odstínů, a tak i bez použití barvy vznikají barevně viditelné efekty. S těmito materiály se setkáváme například při zpracování firemních materiálů, jako jsou navštívenky, obálky apod.

V poslední době se objevuje nový typ ražby, a to ražba bez razníků (tzv. dieless). Jde o technologii založenou na použití velice jemné kovové fólie. Používá se především ve flexotisku, kde je požadovaný motiv nejprve natištěn speciálním lepidlem, na němž poté ulpí právě tato speciální fólie, čímž opticky vzniká dojem fóliové ražby.

V oblasti polygrafické výroby nalézáme celou řadu zajímavých druhů povrchových úprav, přičemž vždy záleží na vhodném grafickém návrhu. Velmi efektně mohou vypadat i nejrůznější kombinace těchto druhů povrchových úprav.

 

Patrik Thoma