Gutenberg: 8 kroků, které změnily evropský tisk

Gutenberg v jedné minutě: co skutečně vynalezl

Johannes Gutenberg nevynalezl tisk jako takový ani nebyl prvním tiskařem na světě. V Evropě propojil pohyblivé kovové litery, ruční licí formu, vhodnou kovovou slitinu, hustou olejovou barvu a šroubový lis do systému, který umožnil opakovaně tisknout celé stránky textu.

Podstatná byla možnost sazbu po tisku rozebrat a stejné písmové typy použít pro další stránku. Z jedné sazby tak šlo vytisknout více exemplářů téhož textu, aniž by bylo nutné každou stránku znovu ručně opisovat nebo vyřezávat do dřevěného štočku.

Johannes Gutenberg nebyl první tiskař na světě

Deskotisk, tedy tisk z celé vyřezané desky, znali tiskaři v Číně a Japonsku dlouho před polovinou 15. století. Ve východní Asii se používaly také pohyblivé znaky. Gutenbergův význam proto nespočívá v tom, že by jako první člověk přišel na myšlenku tisku, ale v evropském technickém řešení vhodném pro abecední písmo a výrobu knih.

Proč je správnější mluvit o Gutenbergově tiskovém systému

Jednotlivé části technologie měly řemeslné předchůdce. Gutenberg je však spojil tak, aby spolu fungovaly: litery měly stejnou výšku, forma dovolovala opakovaně odlévat stejný znak, olejová barva držela na kovu a lis dokázal přenést tlak na celý arch. Knihtisk v tomto smyslu nebyl jediný vynález, ale promyšlený výrobní systém.

Jméno Gutenberg má i současný význam ve WordPressu. Označuje blokový editor pro tvorbu obsahu webu. S historickým mohučským tiskařem jej spojuje hlavně jméno.

Johannes Gutenberg: doložený život a nejistoty

Gutenbergovo celé jméno znělo Johannes Gensfleisch zur Laden zum Gutenberg. Jméno Gutenberg souviselo s označením domu nebo dvora Hof zum Gutenberg, přesný vztah tohoto označení k jeho jménu se ale v pramenech vykládá různě. Pocházel z majetné patricijské rodiny spojené s Mohučí, přesto velká část jeho života zůstává jen částečně doložená.

Od mohučské patricijské rodiny ke kovovým řemeslům

Za pravděpodobné místo narození se považuje Mohuč, některé prameny připouštějí také Eltville. Přesný rok narození neznáme. Odhady se pohybují přibližně mezi lety 1393 a 1406, zatímco rok 1400 je pouze tradiční zjednodušení.

O jeho dětství, vzdělání ani případném studiu v Erfurtu se nedochovaly spolehlivé zprávy. Doložitelnější jsou jeho dovednosti spojené s kovovými řemesly. Právě práce s kovem, razidly, otisky a odléváním mu pravděpodobně poskytla znalosti potřebné pro výrobu přesných liter.

Štrasburk, návrat do Mohuče a vznik dílny

Ve Štrasburku je Gutenberg archivně doložen v letech 1434 až 1444. Zabýval se tam mimo jiné výrobou poutních zrcátek. Nelze však s jistotou tvrdit, že už ve Štrasburku provozoval plně rozvinutou tiskárnu. Některé rané pokusy se sem kladou, ale přesné místo, rozsah i datování zůstávají sporné.

Kolem roku 1448 se vrátil do Mohuče, kde se jeho tisková činnost projevuje zřetelněji. Johannes Gutenberg zemřel 3. února 1468 v Mohuči. Přesné místo jeho hrobu dnes není známo.

Co o Gutenbergovi nevíme jistě

• Neznáme přesný rok ani bezpečně potvrzené místo jeho narození.
• Nemáme jistý doklad, kdy přesně začal experimentovat s pohyblivými literami.
• Nejstarším datovaným tiskem, který se mu připisuje, je jednolistový kalendář Almanach auf das Jahr 1448.
• Starší tisk nazývaný Sibyllenbuch může být Gutenbergův, jeho datování i autorství jsou ale nejisté.
• Žádný autentický dobový Gutenbergův portrét se nedochoval.

Jak fungoval Gutenbergův knihtisk v 8 krocích

Gutenbergův postup nebyl jedním úkonem, ale navazující výrobou od kovové matrice až po rozebrání hotové sazby. Šroubový lis byl viditelnou částí procesu, opakovatelnost ale umožňovaly hlavně přesně odlévané jednotlivé písmové typy.

1. Výroba matrice a ruční licí formy. Do nastavitelné ruční licí formy se vložila měděná matrice, tedy destička s otiskem písmene. Matrice určovala podobu znaku a forma pomáhala zachovat stejnou výšku odlévaných liter.
2. Odlévání jednotlivých kovových liter. Do formy se nalila roztavená písmová slitina. Tradičně se uvádí olovo, cín a antimon. Po ztuhnutí vznikl samostatný typ s vystouplým, zrcadlově obráceným znakem.
3. Skládání zrcadlové sazby. Sazeč vybíral litery z přihrádek a řadil je do řádků. Znaky musely být obráceně, aby se po otisku na papír četly správně. Z řádků vznikla stránka upevněná v tiskové formě.
4. Doplnění mezer a řádkování. Mezi slova, řádky a odstavce se vkládaly kovové výplňky bez tiskového obrazu. Pomáhaly vytvořit rovnoměrnou šířku řádků a držely sazbu pevně při práci s barvou i pod tlakem lisu.
5. Nanesení olejové barvy. Kovová sazba dostala hustou olejovou černou barvu. Pro kovovou sazbu byla proto potřeba hustá olejová barva, která na reliéfních kovových písmenech ulpěla a přenesla se na papír. Barva se nanášela tampony.
6. Vložení archu a působení lisu. Na nabarvenou sazbu se přesně položil papír nebo pergamen. Šroubový lis pak přenesl tlak na celou plochu tiskové formy.
7. Sušení a kontrola tisku. Vytištěný arch se nechal uschnout a kontrolovalo se, zda jsou znaky čitelné, barva rovnoměrná a stránka správně umístěná. U knih bylo nutné zachovat správné pořadí archů pro následné složení a vazbu.
8. Rozebrání sazby a opětovné použití typů. Po dokončení nákladu se forma rozebrala. Litery se roztřídily zpět do přihrádek a mohly sloužit k vysázení dalšího textu. Právě tento krok zásadně odlišoval knihtisk od deskotisku.

Historický knihtisk nelze zaměňovat s dnešním digitálním tiskem ani s domácí inkoustovou tiskárnou. Na současnou technologii navazuje vysvětlení, jak funguje inkoustová tiskárna.

Deskotisk, rukopis a pohyblivé litery v porovnání

Největší rozdíl mezi staršími metodami a Gutenbergovým systémem není v tom, zda na papír působila barva a tlak. Rozhodující je způsob přípravy tiskové plochy a možnost použít ji po dokončení pro jiný text.

Metoda	Jak vznikala stránka	Opakované použití	Změna textu	Vhodnost pro delší náklad
Rukopisná výroba	Písař text ručně opisoval na každý exemplář	Pomůcky ano, hotová stránka ne	Každý opis lze při psaní upravit	Omezená pracností ručního opisování
Deskotisk	Celá stránka se vyřezala do jednoho štočku	Štoček lze použít pro stejnou stránku	Vyžaduje nový nebo upravený štoček	Vhodný pro opakování stejné stránky
Gutenbergovy pohyblivé litery	Stránka se skládala z jednotlivých kovových typů	Litery se po rozebrání použily znovu	Stačí přeskládat jednotlivé znaky a výplňky	Vhodné pro knihy s mnoha různými stránkami

Co změnila rozebíratelná sazba

U deskotisku byla jedna vyřezaná deska svázaná s konkrétní stránkou. U pohyblivých liter mohl sazeč z téhož souboru znaků nejprve vytvořit jednu stránku, potom sazbu rozebrat a sestavit další. Výroba písmových typů byla náročná, ale jeden odlitý typ bylo možné použít opakovaně.

Pro Gutenbergův systém je proto zásadní, že písmo nebylo pevně spojeno s jedinou stránkou. Písmo není jen ozdoba, ale nástroj pro čitelné uspořádání textu, kontrast a pravidelný rytmus stránky.

Proč Gutenbergův lis nebyl jen upravený lis na víno

Šroubový mechanismus mohl mít předchůdce ve vinařství nebo olejářství, ale samotný lis by knihtisk nevytvořil. Bez přesných typů stejné výšky, vhodné barvy a pevně uzavřené sazby by tlak nepřinesl kvalitní opakovaný otisk. Gutenbergovo řešení je důležité právě jako souhra materiálu, nástroje a pracovní organizace.

Dnešní podoba reliéfního tisku se od historického provozu liší. Jeho princip a hmatový otisk popisuje samostatný článek o současném knihtisku.

Gutenbergova bible: vznik, rozsah a přesné označení

Gutenbergova bible je nejslavnější dílo spojené s mohučskou dílnou. Vznikala přibližně v letech 1454 až 1455 a označuje se jako 42řádková bible. Nejde ale bez výhrad o první knihu světa ani o první tištěnou knihu Evropy.

Co znamená označení 42řádková bible

Název vychází z uspořádání většiny stránek, které mají ve sloupci 42 řádků textu. Bible byla tištěna latinsky a představovala mimořádně rozsáhlou zakázku. Uvádí se původní náklad kolem 180 kusů. Toto číslo označuje odhad počtu vyrobených exemplářů, nikoli množství knih dochovaných dnes.

Dochovalo se přibližně 49 úplných i neúplných exemplářů. Některé byly vytištěny na papíře, jiné na pergamenu. Mohou se proto lišit materiálem, stavem dochování, vazbou i pozdějšími zásahy.

Jak se tištěný text doplňoval ruční prací

Tištěný text nebyl konečnou podobou knihy. Iniciály, rubriky, barevné značky a iluminace se často doplňovaly ručně. Výsledek tak spojoval opakovatelně tištěný základ s individuální prací písařů, iluminátorů a knihařů.

To vysvětluje, proč dva dochované výtisky stejného vydání nemusí vypadat totožně. Tisk zajistil opakovatelný text, ale dokončení svazku stále záviselo na ručním zpracování.

První kniha na světě je nepřesná zkratka

Gutenbergova bible nebyla první knihou na světě, protože knihy existovaly dávno před ní v rukopisné podobě. Nebyla ani první tištěnou knihou světa, protože tisk se používal v Asii dříve. Bez upřesnění ji nelze označit ani za první tištěnou knihu Evropy, protože evropské deskotisky a další rané tisky existovaly před ní.

Přesnější formulace zní: jde o jednu z nejvýznamnějších raných evropských knih vytištěných Gutenbergovým systémem pohyblivých kovových liter. Její rozsah a kvalitní provedení ukázaly, že nová technologie obstojí i při výrobě náročné knihy.

Asijští předchůdci a Gutenbergův evropský přínos

Gutenberg nebyl první tiskař na světě. Tisk má delší a geograficky širší historii, než zachycuje evropské vyprávění o jeho vynálezu. Gutenbergův přínos ale zůstává mimořádný: jeho systém se stal základem rychlého rozšíření knihtisku v Evropě.

Tisk v Asii před Mohučí

V Číně a Japonsku se po staletí před Gutenbergem používal deskotisk. Tiskař připravil dřevěný blok s vyřezaným textem nebo obrazem a otiskoval jej na papír. V Koreji byly známé také pohyblivé znaky.

Není doloženo, že by Gutenberg tyto technologie znal nebo z nich přímo vycházel. Není proto historicky správné tvrdit, že asijské postupy jednoduše převzal. Přesnější je mluvit o různých vývojových cestách tisku.

Co bylo na Gutenbergově řešení evropsky nové

Evropská abeceda pracuje s omezeným souborem znaků, které se v textech často opakují. Kovové litery proto dávaly praktický smysl: bylo možné odlévat větší množství stejných písmen, řadit je do slov a po vytištění je znovu rozebrat.

V kombinaci s lisem, olejovou barvou a dílenskou organizací vznikl systém, který se dal přenášet do dalších měst. Z něj později vyrostla evropská kultura tištěných knih, letáků, kalendářů a dalších textů.

Peníze, spor s Fustem a osud Gutenbergovy dílny

Velký tiskový projekt vyžadoval kov, papír či pergamen, pracovní prostor, lis, barvu, pomocníky a dlouhou přípravu sazby. Gutenberg proto potřeboval financování. Jeho dílna nebyla prací osamělého vynálezce, ale provozem závislým na řemeslnících, kapitálu a organizaci.

Proč Gutenberg potřeboval investora

Gutenberg si na financování dílny půjčoval od mohučského obchodníka Johanna Fusta. Fust se podílel na financování provozu, zatímco Gutenberg řešil technickou a výrobní stránku práce.

V dílně pracovali pomocníci a na výsledku se podílelo více lidí. Gutenbergova bible proto není dokladem práce jediného člověka u lisu, ale výsledkem specializované dílny.

Co se stalo po sporu v roce 1455

Roku 1455 Fust Gutenberga zažaloval kvůli penězům vloženým do tiskového podniku. Soudní spor skončil rozhodnutím, podle něhož měl Gutenberg Fustovi uhradit pohledávku; Fust následně získal část majetku a vybavení podniku. Po sporu získal Fust část Gutenbergova majetku a vybavení dílny. Přesný rozsah převodu i osud jednotlivých tisků zůstává v pramenech nejasný. Fust pak pokračoval v tiskařské činnosti s Peterem Schöfferem, Gutenbergovým spolupracovníkem.

Schöffer měl pro další rozvoj mohučského tisku zásadní roli. Je proto potřeba oddělovat Gutenbergův technický podíl od pozdější produkce dílny, která se po sporu dostala pod jiné vedení.

Které tisky mu nelze bezpečně připsat

U některých pozdějších tisků je Gutenbergovo autorství nejisté. Týká se to například druhé latinské bible, díla Catholicon nebo tisku nazývaného Türken-Kalender. Podobnost typu, místo vzniku nebo tradované spojení s jeho jménem nejsou samy o sobě jistým důkazem autorství.

Jak se knihtisk rozšířil a proč změnil Evropu

Po roce 1455 se technologie šířila prostřednictvím tovaryšů, řemeslníků a dalších tiskařů. Technologie se postupně šířila do měst, jako byly Štrasburk, Kolín nad Rýnem, Řím, Basilej, Augšpurk a Bamberg. Nešlo o okamžitou změnu celé Evropy, ale o postupné zakládání nových dílen.

Od Mohuče k evropským tiskárnám

Tiskař si s sebou nepřenášel jen lis. Potřeboval znát výrobu liter, práci s barvou, způsob uzavření sazby, přípravu archů i organizaci výroby. Proto byl důležitý pohyb zkušených pracovníků mezi městy.

V každé nové dílně se dala stejná metoda přizpůsobit jinému jazyku, formátu knihy nebo typu publikace. Postupně se tiskly náboženské texty, právní spisy, školní pomůcky, kalendáře i krátké veřejné zprávy. Opakovatelná výroba knih a učebních textů usnadnila jejich používání ve školách a přispěla k širšímu šíření vzdělání.

Od rukopisu k sériově vyráběné knize

Knihtisk umožnil připravit řadu shodných exemplářů z jediné sazby. Text se tím šířil ve stabilnější podobě, i když se mohly objevit chyby při sazbě, opravách nebo v různých vydáních.

Význam nebyl jen v počtu knih. Tisk změnil způsob, jak se text připravoval, opravoval, prodával, uchovával a znovu vydával. Na dnešní práci s dokumenty navazuje příprava digitálních podkladů, kde rozhodují podobné principy čitelnosti, správného formátu a kontroly před tiskem. Praktický přehled nabízí nastavení tiskového souboru.

Gutenbergovy legendy a časté historické omyly

• „Narodil se roku 1400.“ Přesněji: rok 1400 je tradiční přibližné datum. Odhady narození sahají přibližně od roku 1393 do roku 1406.
• „Gutenberg vynalezl tisk.“ Přesněji: vytvořil v Evropě účinný systém mechanického tisku s pohyblivými kovovými literami.
• „Gutenbergova bible byla první kniha světa.“ Přesněji: patří k nejvýznamnějším raným evropským knihám vytištěným Gutenbergovým systémem.
• „Gutenberg byl Čech nebo pocházel z Kutné Hory.“ Přesněji: jde o pozdější českou legendu bez spolehlivého historického základu.
• „Známé obrazy ukazují jeho skutečnou tvář.“ Přesněji: žádný autentický dobový portrét se nedochoval.
• „Každý raný mohučský tisk je Gutenbergův.“ Přesněji: autorství několika raných tisků je sporné a nelze je bezpečně přiřadit jednomu člověku.

Co znamená Gutenberg ve WordPressu

Ve WordPressu znamená Gutenberg blokový editor. Obsah stránky nebo příspěvku není jeden souvislý textový celek, ale sada samostatných bloků, například odstavců, nadpisů, obrázků, galerií nebo tlačítek.

Bloky, stránky a vizuální úprava obsahu

Bloky lze přidávat, přesouvat a upravovat samostatně. Uživatel tak může měnit strukturu obsahu vizuálně, bez nutnosti zapisovat vlastní HTML nebo PHP. Editor se stal stabilní součástí WordPressu ve verzi 5.0, vydané v roce 2018.

Kdy je potřeba Gutenberg plugin

Pro běžnou práci se stránkami nebo články není samostatný plugin Gutenberg nutný, protože stabilní editor už WordPress obsahuje. Plugin slouží hlavně k testování nových beta a experimentálních funkcí editoru a úprav celého webu. Hodí se proto spíše na testovací nebo zálohovanou instalaci než na web, kde nemá být prostor pro neověřené změny.

Časté otázky o Gutenbergovi a knihtisku

Co je inkunábule a jak souvisí s Gutenbergem?

Inkunábule neboli prvotisk je kniha vytištěná v počátcích evropského knihtisku, obvykle do konce 15. století. Gutenbergova bible patří mezi nejslavnější prvotisky, pojem ale zahrnuje mnohem širší skupinu raných tisků.

Existuje Gutenbergův původní tiskařský lis?

Není doložen konkrétní lis, který by bylo možné s jistotou označit za Gutenbergův původní stroj. Rekonstrukce vycházejí z pozdějších lisů, písemných pramenů a znalosti dobových řemeslných postupů.

Proč se Gutenbergova bible dochovala v různých podobách?

Jednotlivé exempláře se liší použitým papírem nebo pergamenem, stavem dochování, vazbou i ručně doplňovanými barvami a iniciálami. Počet původně vytištěných kusů proto nelze zaměňovat s počtem svazků, které přežily do současnosti.

Shrnutí: proč Gutenberg změnil evropský tisk

Johannes Gutenberg nebyl prvním tiskařem světa, ale v Evropě vytvořil praktický systém mechanického knihtisku s pohyblivými kovovými literami. Jeho význam spočíval v propojení opakovaně použitelné sazby, vhodné kovové slitiny, olejové barvy a lisu. Tato kombinace umožnila vyrábět více exemplářů téhož textu z jedné sazby.

42řádková bible z let 1454 až 1455 je nejznámějším dokladem tohoto systému. Nevznikla jako dílo osamělého vynálezce, ale v dílně financované Johannem Fustem a podporované řadou pomocníků. Právě spojení techniky, řemesla a organizace položilo základ evropské tištěné kultury.